Pozastavuju se nad tim, ze tu tezko najit myslenku na linii Nucky-Margaret, dokonce i ted, pri presahu do mocenske sfery deje (pozemky). Pro me je to po smrti Jimmyho hlavni tema, ktere me laka na treti serii - k cemuz mam jinak stejne tolik nechuti.
Vnimam, ze davka erotiky z prvni serie byla ve druhe presypana do brutality, a prestava me to bavit
Kratkozraky mechanismus "Mas problem? Kup ho, nebo strel. A pak vsechny, kdo o tom vedi" atd. me vskutku nudi a malo na tom zmeni to, jak prekvapiva je situace. Snahou zavdecit se zaberama do otevrenych lebek me reziser spis urazi. Stejnej duvod, proc jsem ztratil smysl ve sledovani Borgia. To si muzu radsi zahrat quakea.Podle dostupnejch zvesti o Nucky Johnsonovi se nejevi tahle pif-paf filosofie dvakrat odrazet historickou realitu, jakkoliv ji nevyzaduju. Jen by pro me vetsi duraz na Nuckyho hloubku organizace, uvazovani za hranice sachovnice a komplexni praci na systemu vcetne sebe - byl zajimavejsi a smysluplnejsi zaroven.
A prave pro to ocenuju ulohu Margaret - a nemam na mysli jeji kostelni zvasty. Vnasi do hry roviny relativizujici kratkozraou drsnakovskou neschopost zamyslet se nad podstatou veci, budoucnosti a sebou samym. To na serialu ucenuju. Jsem sam?